Oáza na Vysočině

Můžete nějak ve zkratce podat příběh Resortu Svatá Kateřina?
Resort jsme otevřeli na podzim 2007. Na počátku jsme jej koncipovali jako místo uprostřed přírody, které poskytovalo standardní wellness služby se zaměřením na zdravý životní styl a hubnutí, a to tradičními metodami – sportem a nižším příjmem kalorií. Tento koncept nám bohužel hned zpočátku narušila finanční krize a hospodářská recese. Po prvních pár měsících úspěšného začátku jsme upadli do dvouletých nemalých ekonomických potíží.

Proč?
Lidé zkrátka přestali jezdit. Začátek byl těžký. Pak nastalo jisté oživení, nicméně se začalo ukazovat, že konkurence v oblasti odpočinku, klidu, wellness a tradičního způsobu hubnutí výrazně sílí. Nepodařilo se nám získat žádné dotace, a to ani od státu, ani od EU. Většina konkurenčních zařízení, tedy resortů a hotelů, dotace získala a tlačila ceny dolů. Naše ziskovost nebyla žádná velká sláva. Proto jsme byli nuceni se zamyslet co dál.
No a co jste vymysleli?
Kolegyně navrhla, že bychom se mohli věnovat ájurvédě. Začali jsme zkoumat, zda to je jen módní záležitost, nebo dlouhodobý trend. Došli jsme k závěru, že ájurvéda má slibnou budoucnost. Vypravili jsme se po velkých evropských ájurvédských centrech a potom do Indie, kde jsme navštívili několik velkých ájurvédských zařízení a pak navázali spolupráci se skupinou Kairali.

Proč má ájurvéda potenciál z hlediska byznysu?
Neřekl bych, že by západní medicína zažívala krizi, ale s prodlužující se délkou života se lidé stále více věnují svému zdraví. Západní medicína přitom často není schopna poskytnout služby, které lidé chtějí. Proto se lidé na západě stále více obracejí k netradičním formám léčby, ať už je to čínská nebo indická medicína, tedy ájurvéda.

O co v ájurvédě jde?
Ájurvéda je souhrn léčebných metod s několikatisíciletou tradicí. Je založena především na používání určitých rostlin, a to jak v kuchyni při přípravě pokrmů, tak v masážních olejích. Oleje, které obsahují velmi intenzivní výtažky z rostlin, se vpravují do těla masáží a následnou parní lázní. Pára totiž zintenzivňuje vstřebávání oleje do těla. Masíruje buď jeden masér, tedy dvouručně, nebo tradičně a lépe čtyřručně dva maséři, kteří na obou polovinách těla vykonávají stejné pohyby. Po hodinu a půl dlouhé ájurvédské masáži cítíte opravdu velmi intenzivní prožitek.

V čem vaše spolupráce s Kairali spočívá?
Dodávají nám ájurvédské přípravky, například masážní oleje, šampony a mýdla, jež se vyrábějí přírodním způsobem. Dále nám schvalují naše ájurvédské programy a dodávají nám pracovní síly, konkrétně ájurvédské lékaře, kuchaře a maséry.
Je ájurvédská kúra stejná u vás jako v Indii?
Co se týče lékařských postupů a masáží, je to srovnatelné, třebaže ne identické. Například v ájurvédské medicíně hraje teplota důležitou roli, což u nás nemůžeme zajistit.

Ukazuje se, že vámi zvolená cesta, tedy důraz na ájurvédu, je správná?
Z ekonomického hlediska se ukazuje jako správná. Zpočátku to však bylo spojeno s ohromnými investicemi. Materiály jsou poměrně nákladné a jejich dovoz do ČR je velmi složitý. Dlouho trvalo, než jsme přesvědčili celní správu, že masážní oleje a další rostlinné produkty nejsou nelegální látky. Teď už to je celkem v pořádku.

A zmínil jste, že z Indie máte i personál…
Dovoz každého jednotlivého pracovníka, například maséra, je velký problém. Než u nás může člověk z Indie nastoupit, trvá to půl roku až rok, pokud se to vůbec podaří.

Proč to tak je? Například ve Spojených arabských emirátech trvá vyřízení pracovního víza pár dnů…
Na to se zeptejte na ministerstvu vnitra a ministerstvu zahraničí.
A jak se vám shánějí zaměstnanci obecně?
To je kardinální a věčný problém. U nás je zásadní nedostatek pracovníků: nemáme kuchaře, číšníky, uklízečky ani techniky a řidiče. V Pelhřimově, Jihlavě a dalších městech jsou průmyslové podniky, kterým se nadmíru daří a platí lidem částky, kterým jen s obtížemi můžeme konkurovat.

Jak to řešíte?
Zaměstnáváme lidi z Bulharska či Ukrajiny. Koupili jsme a celkovým nákladem kolem 12 milionů korun zrekonstruovali dva domy v nedaleké obci Počátky. Poskytujeme totiž zahraničním zaměstnancům kvalitní ubytování a stravování zdarma.

Před vybudováním Resortu Svatá Kateřina jste nedělal v hotelovém byznysu. Jak jste přišel na to, že si pořídíte právě hotel v lese na Vysočině?
Byla to souhra náhod. Předtím jsem působil v televizní a filmové branži a také ve zdravotnictví. A zrovna se privatizovala ozdravovna, tedy objekty, v nichž se nyní resort nachází. Na Vysočině jsem do té doby ani nikdy nebyl! Jednoho jarního dne roku 2005 jsem sedl do auta, jel se tam podívat a hrozně se mi to líbilo. Tedy samotná stavba byla velmi zanedbaná, klasická socialistická ozdravovna, kam jezdily děti dýchat čistý vzduch. A tak jsem to v privatizačním řízení koupil a zrekonstruoval. Rekonstrukce trvala asi rok a půl a stála 150 milionů korun. Obešli jsme se bez dotací.

Šel byste do toho znovu?
Teď už jo. Před nějakými pěti či sedmi lety jsem na tuto otázku odpovídal o dost váhavěji. Nyní se nám daří, ájurvédský program se lidem líbí a začali jezdit hosté ze zahraničí, z Belgie, Rakouska, Německa, Švýcarska.

Jak se připravujete na zahraniční klientelu?
Základ je mít web v příslušném jazyce a pak jazykově vybavený personál. Od počátku školíme zaměstnance jazykově, především v angličtině a orientujeme se i na ruskou klientelu. Výzvou je tlumočení medicínských rozhovorů s ájurvédskými lékaři, kteří hovoří jen hindsky a anglicky.

Jak je váš resort velký?
Bez přistýlek máme zhruba 150 lůžek a máme přibližně 120 osob personálu. K resortu postupně přikupujeme okolní pozemky a dnes máme skoro 60 hektarů.

Jaká byla nejnovější velká investice?
Ájurvédský pavilon, pro který jsme se rozhodli po uzavření smlouvy s Kairali. Naše investiční představy byly zásadně odlišné od finální částky. Počítali jsme s nějakými 35–40 miliony korun a stálo to kolem 65 milionů korun. To nebylo tím, že bychom neuměli počítat, ale v průběhu jsme projekt rozšiřovali, zahrnovali do něj luxusnější vybavení a prováděli další změny. Rozhodli jsem se pro velmi netradiční způsob konstrukce – jedná se o dřevostavbu usazenou na kamenných monolitech. To samo o sobě je dost drahé.

Jaké máte vztahy s obcí a krajem?
S obcí Počátky máme vztahy velmi dobré, stejně tak s krajskou organizací Vysočina Tourism. Propagují nás a nejrůznějším způsobem nám pomáhají.

Kdo k vám jezdí?
Stále více přijíždějí lidé, kteří holdují józe a ájurvédě, případně wellnessu a sportu. Ti jsou především z větších měst, a zvláště střední a vyšší příjmová vrstva. Většinou k nám jezdí ženy, těch jsou zhruba tři čtvrtiny. Velká většina našich hostů stále přijíždí na víkendy, což bychom chtěli změnit, většinu víkendů máme vyprodaných. Přicházíme s dlouhodobějšími programy pro delší, několikadenní, týdenní či dvoutýdenní a delší pobyty.

Jak vypadá takový program u vás?
To záleží čistě na vašem individuálním přání. Můžete strávit několik dnů líným povalováním bez jakékoli aktivity, nebo můžete mít od rána hodiny jógy, přednášky a procedury.